Nejbližší program

Nebeský - Trmíková - Prachař & 420PEOPLE & Experimentální prostor NoD: Peklo - Dantovské variace

web-vizual-peklo.jpg
David Prachař a 420PEOPLE v tragikomedii o souboji se životem mírně za zenitem. Hudba a tanec v kolotoči nudy, lenosti a apatie. Peklo není místo, je to stav duše. Osvědčené tvůrčí trio Nebeský – Trmíková – Prachař se vrací do Experimentálního prostoru NoD. Ve spolupráci s výjimečným souborem současného tance 420PEOPLE zde zinscenují Peklo, představení inspirované Božskou komedií Dante Alighieriho a tématem krize středního věku. V hlavní roli tragikomického podobenství o souboji se smutkem, nudou a leností, které se vkrádají do lidského života po uplynutí jeho první poloviny, se představí David Prachař. Jedná se již o druhé představení, kde se na divadelní scéně setká se souborem 420PEOPLE , který má za sebou spolupráci se světově uznávanými choreografy, jako je například Ohad Naharin. Brilantní herecké mistrovství, prvotřídní taneční výkony v osobité choreografii, nevšedně pojatý klasický námět, genius loci výjimečného místa… Peklo - Dantovské variace slibuje mimořádný divácký zážitek! Máte dotaz? Po každém uvedení následuje krátká moderovaná diskuze zdarma. Rozhovor (nejenom) o Pekle a krizi středního věku s Natašou Novotnou a Davidem Prachařem. --- Představení vzniká v koprodukční spolupráci Jedl o.s., Experimentálního prostoru NoD a 420PEOPLE. Partnerem inscenace je Činohra Divadla X. F. Šaldy a Národní divadlo. Představení vzniká za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy, Nadace Život umělce, Nadace Český literární fond, Státního fondu kultury ČR, Fondation BNP Paribas.

    Krása dneška – Cyklus moderní a soudobé hudby | Německý komunismus

    pkf.jpg
    NoD hostí unikátní cyklus koncertů PKF - Prague Philharmonia! Paul Dessau Concertino pro sólové housle, flétnu, klarinet a lesní roh (1924) Paul Dessau Smyčcový kvartet č. 4 "99 Bars for Barbara" (1948) Kurt Weill Sonáta pro violoncello a klavír (1920) Hanns Eisler Sonáta pro housle a klavír "Reisesonate" (1938) Hanns Eisler Kammer - Sinfonie, op. 69 (1940) --- Tak jako v minulých sezonách, tak i v průběhu této zachováváme monotematickou podobu koncertů s hosty „napříč“ souvisejícími s jednotlivými tématy. A tak se při prezentaci německé hudby 20. století vycházející z idejí komunismu a socialismu nejraději setkáme s některým z předáků komunistické strany. Je ostatně pozoruhodné, že díla Dessaua, Weilla a Eislera se ocitala i v době dovršeného socialismu u nás velice zřídka na koncertním pódiu, jakoby naše avantgarda dělnické třídy nedůvěřovala opravdovosti vyznání těchto skladatelů. Stejný případ je koncert z díla Luigi Nona, který zalíbení v idejích komunismu prakticky uplatnil několika cestami do tehdejšího Československa, kde se na něho opět hledělo s krajní podezřívavostí. Psal totiž o komunismu ryze formalistickou, ba modernistickou hudbou. Pak si odpočineme přímo americkou imperialistickou hudbou zejména meziválečné americké avantgardy, která v některých případech stále zůstává mimo pozornost světové hudební veřejnosti, ač jde o hudbu vysoce svéráznou, jejíž svéráz vetkla do amerického hudebního paradigmatu zejména osobnost Charlese Ivese. Jeden večer bychom chtěli věnovat i písňovému dílu Isaaka Osipoviče Dunajevského, kterého máme všichni zapsaného jako skladatele masových písní, a tudíž opovržení hodného. Leč skladatel kombinoval na tehdejší teroristickou dobu v Sovětském svazu nepřijatelnou jazzovou hudbu s optimismem nového světa a nového mládí. Jeho písňová tvorba pak v sobě spojuje nejlepší tradice ruské písně, Chopina a hluboké bolavé ruské duše. A aby toho citu nebylo příliš, přijde matematická hudba Iannise Xenakise, dá se říci komponujícího matematika a architekta. Hudba jako konstrukce ze železobetonu, most vypočítaný tak, aby nespadl po nájezdu 50 ruských tanků. Petr Kofroň Dramaturg, moderátor a dirigent Krásy dneška

      Markéta Vacovská, Lenka Dusilová & Spitfire Company & DAMÚZA: One Step Before the Fall

      Jiri_Strebl_boxer-119.jpg
      Od 26. 11. se zase budeme potkávat v ringu. Markéta Vacovská s Veronikou Kotlíkovou v roli boxera Muhammada Aliho a zpěvačka Lenka Dusilová mají energii, která bourá NoD. Oceňované představení o síle a chuti bojovat, o prohrách i vítězstvích. Červenou nití tanečního příběhu je Parkinsonova choroba a možná vize konce našich životů. Hypnotická hlasová a zvuková vlna v podání zpěvačky Lenky Dusilové a silový tanec Markéty Vacovské (27. 11., 15. 12.) či Veroniky Kotlíkové (26. 11.) se v jediném momentu střetávají uprostřed boxerské arény. Multižánrový projekt vysoce oceňované umělecké skupiny Spitfire Company tematizuje motiv boje, vyčerpanosti, projevů Parkinsonovy choroby a kolapsu. Je možné najít poetiku na místě, jako je boxerský ring? Boxer přece v ringu taky tančí, ovšem s cílem svého partnera položit na lopatky, zničit jej. Sám Muhammad Ali o sobě prohlásil: „Létám jako motýl, bodám jako včela. Tvoje pěsti nemohou zasáhnout to, co tvoje oči neuvidí.“ Ali šel od vítězství k vítězství, koho však nedokázal porazit, bylo jeho vlastní tělo a nemoc. A tento okamžik, onen moment pádu, tvoří nejsilnější část celého představení. Zápas v ringu umocňuje hlas a hudba Lenky Dusilové, která v některých okamžicích tvoří dokonce dominantní složku celého prožitku. To hlavní se potom odehrává v rovině střetu tance a hudby. Přijďte se podívat na příběh jednoho zápasu a najít bojovníka, který je v každém z nás. Ocenění: Nominace na Cenu Thálie za mimořádný jevištní výkon, Divadelní události 2012 (Vladimír Hulec: Divadelní noviny) Ceny České taneční platformy 2013 - Markéta Vacovská - Tanečnice roku a Martin Špetlík - Světelný design roku Ceny divadelních novin 2012/13 - Petr Boháč – Režie a koncept projektu, v kategorii Alternativní divadlo a Markéta Vacovská – Choreografie, v oboru Tanec a balet Herald Angel Award a nominace Total Theatre Award - Edinburgh Fringe 2013 "Inscenace je vystavená rovněž jako taneční sólo, nemohla by ovšem existovat bez hudební složky, kterou je živě vznikající hudba Lenky Dusilové, jde tedy vlastně o dvě prolínající se sólové exhibice v jednom. Může křehká tanečnice věrohodně zobrazit na jevišti představitele tak výsostně mužské sportovní disciplíny, jakou je box? Stoprocentně! A dokazuje to již druhé obsazení této inscenace. Na premiéře v roce 2012 tančila roli v ringu choreografka celého kusu Markéta Vacovská, která za svůj výkon získala titul Tanečnice roku v rámci cen České taneční platformy 2013 a jako choreografka získala v téže sezoně Cenu Divadelních novin (Petr Boháč byl oceněn jako režisér). Nyní roli nastudovala Veronika Kotlíková z taneční skupiny VerTeDance a podává rovněž naprosto strhující výkon." Lucie Kocourková, OperaPlus, 23. 2. 2014 „Nejde o žádný instantní taneček na krásu, doplněný boxerskými prvky, ale o silový tanec (neplést s křečovitým), sebevědomou a jasně vedenou performanci, v níž je znát práce každého svalu a kde je každý pohyb proveden tak, jako kdyby byl hlavním nositelem výrazu právě on a žádný jiný.“ 
(Jakub Novák, Aktualne.cz, 5.12. 2012) „Spojení obou osobností, napůl improvizované zvukové plochy vytvářené na syntezátor a zpěv Lenky Dusilové spolu s extrémně náročným fyzickým výkonem Markéty Vacovské plným pohybové fantazie a abstraktních obrazů odkrývajících existenciální roviny lidského těla i duše.” (Vladimír Hulec, Divadení události 2012, Divadení noviny) „Tanec Markéty Vacovské má v sobě výbušné momenty, tak jako byla výbušná Aliho osobnost i rétorika a přesto má vždy blízko k pádu na zem, tak jako když nejednou sám inkasoval k.o.” (Tomáš Kůs, Aliho pěsti ve tmě (CityOutPrague) „Na scéně jsou jen dvě ženy a neskutečná energie. Jen tanec a zpěv, hudba, zvuk, žádná slova a přece vysloveno vše, co mělo.” Domonik Melichar, Ztracené tělo (Divadení noviny) „Dusilová osciluje mezi kytarovými melodiemi indie stylu s přídechem naděje a synchronizovanými válečnickými pokřiky. Její hlas a hudba jsou dokonalým doprovodem agresivní, manické energii a bojovnému tanci Markéty Vacovské." (Rachael Collins, Prague Film and Theatre Centre) Herald* "a gut-wrenching tour-de-force" The Skinny** “a powerful piece” ThreeWeeks** "A performance which well deserved the standing ovation it received from this audience." Délka: 43 min

        Markéta Vacovská, Lenka Dusilová & Spitfire Company & DAMÚZA: One Step Before the Fall

        Jiri_Strebl_boxer-119.jpg
        Od 26. 11. se zase budeme potkávat v ringu. Markéta Vacovská s Veronikou Kotlíkovou v roli boxera Muhammada Aliho a zpěvačka Lenka Dusilová mají energii, která bourá NoD. Oceňované představení o síle a chuti bojovat, o prohrách i vítězstvích. Červenou nití tanečního příběhu je Parkinsonova choroba a možná vize konce našich životů. Hypnotická hlasová a zvuková vlna v podání zpěvačky Lenky Dusilové a silový tanec Markéty Vacovské (27. 11., 15. 12.) či Veroniky Kotlíkové (26. 11.) se v jediném momentu střetávají uprostřed boxerské arény. Multižánrový projekt vysoce oceňované umělecké skupiny Spitfire Company tematizuje motiv boje, vyčerpanosti, projevů Parkinsonovy choroby a kolapsu. Je možné najít poetiku na místě, jako je boxerský ring? Boxer přece v ringu taky tančí, ovšem s cílem svého partnera položit na lopatky, zničit jej. Sám Muhammad Ali o sobě prohlásil: „Létám jako motýl, bodám jako včela. Tvoje pěsti nemohou zasáhnout to, co tvoje oči neuvidí.“ Ali šel od vítězství k vítězství, koho však nedokázal porazit, bylo jeho vlastní tělo a nemoc. A tento okamžik, onen moment pádu, tvoří nejsilnější část celého představení. Zápas v ringu umocňuje hlas a hudba Lenky Dusilové, která v některých okamžicích tvoří dokonce dominantní složku celého prožitku. To hlavní se potom odehrává v rovině střetu tance a hudby. Přijďte se podívat na příběh jednoho zápasu a najít bojovníka, který je v každém z nás. Ocenění: Nominace na Cenu Thálie za mimořádný jevištní výkon, Divadelní události 2012 (Vladimír Hulec: Divadelní noviny) Ceny České taneční platformy 2013 - Markéta Vacovská - Tanečnice roku a Martin Špetlík - Světelný design roku Ceny divadelních novin 2012/13 - Petr Boháč – Režie a koncept projektu, v kategorii Alternativní divadlo a Markéta Vacovská – Choreografie, v oboru Tanec a balet Herald Angel Award a nominace Total Theatre Award - Edinburgh Fringe 2013 "Inscenace je vystavená rovněž jako taneční sólo, nemohla by ovšem existovat bez hudební složky, kterou je živě vznikající hudba Lenky Dusilové, jde tedy vlastně o dvě prolínající se sólové exhibice v jednom. Může křehká tanečnice věrohodně zobrazit na jevišti představitele tak výsostně mužské sportovní disciplíny, jakou je box? Stoprocentně! A dokazuje to již druhé obsazení této inscenace. Na premiéře v roce 2012 tančila roli v ringu choreografka celého kusu Markéta Vacovská, která za svůj výkon získala titul Tanečnice roku v rámci cen České taneční platformy 2013 a jako choreografka získala v téže sezoně Cenu Divadelních novin (Petr Boháč byl oceněn jako režisér). Nyní roli nastudovala Veronika Kotlíková z taneční skupiny VerTeDance a podává rovněž naprosto strhující výkon." Lucie Kocourková, OperaPlus, 23. 2. 2014 „Nejde o žádný instantní taneček na krásu, doplněný boxerskými prvky, ale o silový tanec (neplést s křečovitým), sebevědomou a jasně vedenou performanci, v níž je znát práce každého svalu a kde je každý pohyb proveden tak, jako kdyby byl hlavním nositelem výrazu právě on a žádný jiný.“ 
(Jakub Novák, Aktualne.cz, 5.12. 2012) „Spojení obou osobností, napůl improvizované zvukové plochy vytvářené na syntezátor a zpěv Lenky Dusilové spolu s extrémně náročným fyzickým výkonem Markéty Vacovské plným pohybové fantazie a abstraktních obrazů odkrývajících existenciální roviny lidského těla i duše.” (Vladimír Hulec, Divadení události 2012, Divadení noviny) „Tanec Markéty Vacovské má v sobě výbušné momenty, tak jako byla výbušná Aliho osobnost i rétorika a přesto má vždy blízko k pádu na zem, tak jako když nejednou sám inkasoval k.o.” (Tomáš Kůs, Aliho pěsti ve tmě (CityOutPrague) „Na scéně jsou jen dvě ženy a neskutečná energie. Jen tanec a zpěv, hudba, zvuk, žádná slova a přece vysloveno vše, co mělo.” Domonik Melichar, Ztracené tělo (Divadení noviny) „Dusilová osciluje mezi kytarovými melodiemi indie stylu s přídechem naděje a synchronizovanými válečnickými pokřiky. Její hlas a hudba jsou dokonalým doprovodem agresivní, manické energii a bojovnému tanci Markéty Vacovské." (Rachael Collins, Prague Film and Theatre Centre) Herald* "a gut-wrenching tour-de-force" The Skinny** “a powerful piece” ThreeWeeks** "A performance which well deserved the standing ovation it received from this audience." Délka: 43 min

          Lena Yellow koncert

          nova-lena-yellow.jpg
          Zpěvačka známé vokální skupiny Yellow Sisters a Mateřské.com Lena Yellow přichází se svým sólovým projektem, na kterém se spolupodílí skladatel a pianista Tomáš Sýkora. Deska Positivity obsahuje převážně autorské skladby a je přímo nabitá pozitivní energií. Z hudby sálá inspirace afro-americkým soulem, popem a jazzem. Ke spolupráci byly přizváni vokalisté z Bostonské Berklee College of Music a zkušení hráči: Adam Koller (bicí, perkuse), Tomáš Fuchs (kytara), Miloš Klápště (baskytara, kontrabas). Některé píšně Tomáš Sýkora zaranžoval pro dechovou sekci a smyčcový kvartet. Deska se nahrávala v Biotech Studiu, o zvuk se postaral Ecson Waldes. FB Lena Yellow bandzone Lena Yellow pozvánka na křest www.lenayellow.com

            Like/Hate/Share

            Facebook Twitter YouTube

            Aktuality

            Speciální předprodej na Noc divadel.

            V průběhu Noci divadel můžete využít předprodeje vstupenek na všechna naše představení od 18:00 až do 22:00 :)

            Dnešní NoD / Kviiiz se ruší.

            Mnohokrát se omlouváme všem příznivcům mozkové akrobacie, kteří se těšili na večerní NoD / Kviiiz. Z organizačních důvodů byl zrušen. Další termín vypíšeme již brzy.

            Dýňové dny a Svatý Martin v Café NoD.

            Pro speciální nabídku v našem denním menu navštivte FB Café NoD .