Připravovaná výstava pro Galerii NoD prezentuje nejnovější sérii 10 velkoformátových obrazů Martina Lukáče (180x145cm, olej na plátně), které se pohybují na pomezí recyklace a dokončování malířem rozpracovávaných kresebných a grafických motivů. Lukáč se v nové série BATTLEFIELD navrací k řadě nedokončených skic a propojuje je jednak se svým zájmem o zkoumání problematiky malířského uchopení portrétu, současně ale i s příznačnými expresivními abstraktními gesty. K jednotlivých skicám přistupuje postprodukčními strategiemi, mechanicky je strojově reprodukuje a následně aktualizuje své původní motivy v rámci aktuálního malířského kontextu a vývoje vlastního rukopisu. Lukáčovy malby tak otevírají téma paměti, téma vzpomínky, ale též možnosti jejich manipulace či změny. Námětově se Lukáč vrací ke svým ikonickým figurám "ninja bojovníků", které postupně proměňuje směrem k dalším postavám literárních a popkulturních fikcí. Sérii BATTLEFIELD tak v konečném důsledku můžeme číst i jako sérii autorvých autoportrétů. Martin Lukáč (*1989) patří mezi výrazné představitele současné malířské abstrakce. Lukáčovy práce pracují jednou s ikonickými vizuálními symboly, podruhé zase s uvolněnou, barevně dominantní expresivní malbou, přesto zůstávají obrazy rozpoznatelné díky charakteristickému vizuálnímu tvarosloví, které derivuje ze současné lifestylové globální vizuality. Jako malíř se však Martin Lukáč neomezuje na možnosti jediného média. Lukáčovy autorské přesahy se projevují hojným využíváním kresby a jejím volným kombinováním s malbou, vrstvením a přecházením hmotou obrazu do prostoru, ale také autorskými instalacemi, které dvourozměrná díla staví do role objektů. V roce 2016 byla jeho tvorba oceněna Cenou kritiky za mladou malbu.
Věnováno všem matkám ve válce o Ukrajinu. Присвячується всім матерям на війні за Україну. Dedicated to all mother’s in the war of Ukraine. --- Tradiční místo před pražským kulturním prostorem NoD nad křižovatkou ulic Dlouhá-Rybná zdobí od počátku července 2022 umělecký objekt VINOK od sochařky Veroniky Psotkové. Původně "vinok" (ukrajinsky вінок) označuje tradiční ukrajinskou pokrývku hlavy, které měly magický význam jako atribut svátků jara a kupadelných svátků. Postupně se vinok stal symbolem uctívání a symbolem Matky Země, současně se vyvinul jako symbol slávy, vítězství, štěstí, úspěchu, míru, cudnosti, mládí a ženskosti. Ukrajinský vinok se tak v průběhu dějin stal kulturním symbolem ukrajinského národa. Jeho popularita na současné Ukrajině následně výrazně stoupla po událostech roku 2014 (anexe Krymu) a ruské invazi v roce 2022. Umělecký objekt VINOK sochařky a umělkyně Veroniky Psotkové je již desátým objektem ve veřejném prostoru, který byl před prostorem NoD instalován a pomocí kterého dramaturgie prostoru NoD reaguje na aktuální společenská, politická či environmentální témata.
Jsou čtyři ráno, budíka máš na sedmou a s očima přilepenýma na obrazovce sjíždíš čtvrtou sérii…
Máte rádi kvízy a zajímá vás budoucnost světa? Chtěli byste si v divadle dát s přáteli skleničku a b…
Trojice autorů reprezentujících současnou skladatelskou generaci v Estonsku, Lotyšsku a Finsku: Kaija Saariaho – držitelka…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Znáte nás z Comedy Clubu, znáte nás z našeho pořadu na Stream.cz a teď jedeme za vámi! Podstrojíme vám…
Jaký je vztah heterosexuálního muže ke svému penisu? Co nutí chlapečky chovat se jak kokoti a ze všeho si ustří…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Jsou čtyři ráno, budíka máš na sedmou a s očima přilepenýma na obrazovce sjíždíš čtvrtou sérii…
Divadelní comiks-con. American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
Znáte nás z Comedy Clubu, znáte nás z našeho pořadu na Stream.cz a teď jedeme za vámi! Podstrojíme vám…
Vizuálně-pohybová performance s prvky nového cirkusu a současného tance. Kovové objekty, odrazy prostoru, těla,…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Jaký je vztah heterosexuálního muže ke svému penisu? Co nutí chlapečky chovat se jak kokoti a ze všeho si ustří…
Znáte nás z Comedy Clubu, znáte nás z našeho pořadu na Stream.cz a teď jedeme za vámi! Podstrojíme vám…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Jsou čtyři ráno, budíka máš na sedmou a s očima přilepenýma na obrazovce sjíždíš čtvrtou sérii…
Možná už jste to ani nečekali, ale je to zase tady! 11:55 komentuje MS v ledním hokeji. Přijďte se podívat, jak se Bořek naučí…
Máte rádi kvízy a zajímá vás budoucnost světa? Chtěli byste si v divadle dát s přáteli skleničku a b…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Znáte nás z Comedy Clubu, znáte nás z našeho pořadu na Stream.cz a teď jedeme za vámi! Podstrojíme vám…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Autorka: Julie Timmerman Režie: Marta Hermannová Překlad: Michal Zahálka Kdo by neznal značku La Chiquita, giganta na světovém ban…
Autor: Mireille Bailly Režie: Josefína Formanová Překlad: Anne-Françoise Joseph Hrají: Johana Schmidtmajerová,…
Jedna herečka a šedesát malých průhledných kubických reproduktorů vypráví příběh městského vesm…
Jedna herečka a šedesát malých průhledných kubických reproduktorů vypráví příběh městského vesm…
Jedna herečka a šedesát malých průhledných kubických reproduktorů vypráví příběh městského vesm…
Autor: Marcos Caramés-Blanco Režie: Braňo Mazúch Překlad: Jacques Joseph Hrají: Natálie Drabiščáková…
Jedna herečka a šedesát malých průhledných kubických reproduktorů vypráví příběh městského vesm…
Autor: Sophie Merceron Režie: Daniela Špinar Překlad: Natálie Preslová Strýčková Saul žije sám uprostřed…
Přijďte si zahrát největší rozšíření klasické táborové hry "městečko Palermo" v&scaron…
Přijďte si zahrát největší rozšíření klasické táborové hry "městečko Palermo" v&scaron…
Přijďte si zahrát největší rozšíření klasické táborové hry "městečko Palermo" v&scaron…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
<p>Název projektu odkazuje k sérii velkoformátových obrazů “Café Deutschland” německého malíře Jorga Immendorfa z let 1977- 1982. V ní Immendorf využívá pomyslný prostor kavárny jako místo pro glosování společenské a politické situace. Tyto složité kompozice jsou plny kritických postřehů a ironických komentářů. Autor se v této sérii zabývá rozdělením Německa na dva od sebe oddělené státy, komunistický východ a kapitalistický západ, otevřeně zde kritizuje konzumní společnost, maloměšťáckost atd. Roubal nachází v tomto cyklu s ohledem na skutečnost Brexitu, migrační krize, krize EU a dalších mnoho paralel k současnosti. Roubal si všímá vzestupu krajní pravice ve většině evropských zemí, vlivu propagandou a „fake news“, vzrůstajícího sociálního napětí. Roubalovy poslední práce se právě těmito tématy zabývaly a tvoří předehru projektu “Cafe Böhmen”. Roubalova tvorba téměř vždy reaguje na současné dění ve společnosti – pomocí výtvarného jazyka upozorňuje na současnou geopolitickou situaci. V aktuální sérii ji reflektuje prostřednictvím hrubé svářečské práce s kovem, dřevem či papírem a experimentováním s různými stavebními materiály a zvukovými efekty.</p>
<p><strong>Vladimír Turner</strong> svou tvorbu nepojímá jako typicky individuální autorské umělecké projekty, ale spíše jako společenskou situaci či sdílenou zkušenost. Přestože se častokrát v tvůrčím procesu ocitá zcela sám, tak jak klasicky chápané umělecké dílo, tak například aktivistická akce jsou pro něj vždy svým způsobem utvářením sociálních struktur a aplikací společensko-analitických, kritických či environmentálních strategií. V posledních letech se jeho zájem posouvá od dříve akcentované urbánní tematiky spojené s problematikou městské kultury a společnosti k tématům krajiny mimo městké prostředí. "Defekty antropocénu" pozoruje, zkoumá a komentuje prostředky současného vizuálního umění či prostřednictvím filmového jazyka. Logiku své práce obohacuje o strategie mezioborové spolupráce a všímá si například toho, jak mohou být enviromentalistické pozice inspirovány sociální a kulturní ekologií. </p> <p>Přestože jednotlivé teoretické a praktické vědy a zájmy formující oblast a zacílení Turnerovy činnosti využívají odlišné metody výzkumu a aplikací, pojí je s jeho uměleckými aktivitami společný zájem.</p> <p>Vladimír Turner se mimo svou volnou (i tak převážně environmentálně a kriticky orientovanou) tvorbu věnuje práci na několika ekologických projektech různých neziskových organizací (viz například kampaň <a href="http://recyklujbezjedu.cz/" target="_blank">recyklujbezjedu.cz</a> pro sdružení Arnika) .</p> <p>Připravovaný projekt zavěšeného objektu nad křižovatkou Dlouhá-Rybná chce vytvářet určitou strukturovanou situaci, v níž se nám před zraky diváká, návštěvníků Experimentálního prostoru NoD a náhodných kolemjdoucích zhmotní v monumentální instalaci plastové "plody moře 21.stoleti", gigantický úlovek spotřebního obalového materiálu v protrhané rybářské síti. </p> <p>Samotná instalace "<strong><em>Frutti di Mare</em></strong>" se má stát součástí rozsáhlé kampaně artikulující aktuální "plastovou krizi", problémy recyklace a téma lidské zodpovědnosti a vztahu vůči krajině a nerostným zdrojům obživy a energie.</p> <p><strong>Projekt vzniká ve spolupráci s iniciativou Keep It Clean.</strong></p>
<p>Club of Opportunities: prostředí se skrytou vnitřní dramaturgií. Přecházíme mezi žánry, mezi vysokým a nízkým. Volné přecházení mezi výrazovými prostředky nás vtahuje do herního pole. Do jakési gamifikované zkušenosti plné přímočarých emocí, absurdních souvislostí a závěrem ubíhajícím v jemné mlze. <br /> <br /> Jakub Jansa po dlouhodobém zkoumání světa hlasatelství pokroku a pošetilého vizionářství, aktuálně ohledává moderní formy ústní lidové slovesnosti v době social-sittingu. V real-timově vytvářeném eposu Club of Opportunities zachycuje v postmoderní mytologii postavy poutavých vypravěčů a nechává zviditelnit přehlížené entity jako je kořen celeru. <br /> <br /> Club of Opportunities nabývají podobu “quality TV” seriálu. Narozdíl od filmu nezůstává pouze u plochého obrazu, ale narativ se postupně odkrývá skrze video, objekty a performence. <br /> <br /> Pátý díl s podtitulem Keeping in Line, navazuje na předchozí epizody Bowling Bar (Bowling Bar), April Showers bring May flowers (Gamu), My name is Red Herring (Fotograf Gallery), Britanica Bootcamp (Ceaac, Strasbourg). <br /> <br /> Jansa na projektu spolupracuje s kameramany Kryštofem Hlůže a Kryštofem Melkou, návrhářkou Karolínou Juříkouvou, filozofem Kamilem Nábělkem a mnoha dalšími.</p>
<p>Výstava <strong><em>PRAG_KASSEL: Hybrid Inconvenience</em></strong> (Hybridní nesnáze) rozvíjí existující spolupráci ateliéru Dušana Zahoranského a Pavly Scerankové z pražské AVU a ateliéru Floriana Slotawy na kasselské Kunsthochschule. Skupinový projekt se dlouhodobě zajímá o možnosti prostorových forem ve vztahu k proměňujícím se sociálním, kulturním a technologickým paradigmatům. S příklonem k otázkám české a německé vzájemné historie a identity se projekt věnuje tématu významné historické události Mnichovské dohody (1938) a rozpracovává možnosti jejího symbolického potenciálu v jazyce současného vizuálního umění. </p> <p>Projekt <strong><em>PRAG_KASSEL: Hybrid Inconvenience</em></strong> je dosavadním vyvrcholením spolupráce studentů ateliérů Intermediální tvorby II. pod vedením Pavly Scerankové a Dušana Zahoranského na pražské Akademii výtvarných umění a Floriana Slotawy na Kunsthochschule v Kasselu. V návaznosti na předešlé reciproční aktivity, které zahrnovaly mimo jiné společné výstavní aktivity v Galerii hlavního města Prahy v Colloredo-Mansfeldském paláci v červnu 2017 a společnou prezentaci děl v Kasselu v květnu 2018, se projekt etabluje jako aktivita prohlubující česko-německé vztahy a vztah dvou prestižních škol na poli výtvarného umění. </p> <p>Jedním z cílů projektu je snaha o konceptuální analýzu a extrahování symbolických forem a dějů strukturovaného historického geopolitického fenoménu Mnichovské dohoda, politického aktu, který zásadně ovlivnil chod dějinných událostí 20. století a který může rezonovat a získávat na své aktuálnosti i v současné celospolečenské diskusi.</p> <p>Přizvaná šestice autorů se pokouší na základě podnětů̊ česko-německých vztahů, repetitivnosti dějinných událostí, reflexe geopolitického uspořádání a postavení člověka v současné Evropě vystavět symbolický narativ reflektující některé z volných interpretací dějů, pohybů, energií či situačních celků formujících danou historickou událost. Autoři usilují o nalezení společného uměleckého jazyka, díky kterému budou problematickou událost tematizovat nikoli ze zavedených pozic příslušníků̊ dvou národů, nýbrž z pozice jednotné generace, která reflektuje stigma historického momentu s odstupem a ve snaze o aktualizaci odkazu v dnešní politickém a společenském kontextu.<br /> <br /> „Autoři se zamýšlejí nad symbolickým charakterem významné dějinné události, abstrahují její historickou konkrétnost. Tři němečtí a tři čeští umělci usilují o to využít její potenciál směrem k archetypálnímu <strong><em>chápání vztahu člověka a místa</em></strong>, <strong><em>teritoria a politického aktu</em></strong>, <strong><em>přeskupení</em></strong>, promýšlejí pojmy vyvlastnění či zbavení, charakteristiky útlaku a „kolonizace“ či „impéria“. Ptáme se společně co je to strategie, kalkul a rovnováha sil, zkoumáme možnosti prototypování nových forem politických a mezinárodních vztahů a spolupráce, forem vespolné identity a přemýšlíme nad rolí obou národů v jejich budování. V průběhu příprav projektu jsme si kladli otázky typu „<em>Jak se proměňuje fenomenální charakter prostoru na základě různých symbolických či politických aktů vůle?</em>“ či „<em>Jaký je</em><em> charakter a uspořádání prostoru, který je vytvářen dialogicky, nebo naopak strukturován „diktátem“?</em>“ Zajímalo nás zda existují paralely mezi konkrétní historickou událostí ve fyzickém světě a praxemi v prostředí digitálních technologií a sítí. Jak by mohl vypadat ideální fenomenální a politický prostor sjednocující různá etnika, národy a menšiny? Lze takový prostor modelovat prostředky jazyka vizuálního umění? V základu se však dotýkáme i mnohem intimnějších otázek, jako je „místo pro život“, „domov“ či jeho opouštění...“, říká kurátor výstavy Pavel Kubesa.<br /> <br /> Projekt PRAG_KASSEL: Hybrid Inconveniece se proto nesnaží o konkrétní historický výklad významného výročí události celoevropského významu, ale pokouší se dekonstruovat „mnichovský mýtus“ a nahlédnout jeho imaginární stavební bloky z různých perspektiv se zaměřením na jejich symbolický potenciál.</p>
<p>Malba je pro Reichela výzvou ke zkoumání jejích hranic a očekávání, které standardně vzbuzuje. Reichelovy práce problematizují současnou praxi globalizovaného a digitalizovaného světa umění, zkoumají vztah závěsného obrazu a jeho rozvíjení v rozličných situacích. Malba prostupuje do dřevěných objektů, recyklovaných „second-handových“ textilií či rozsáhlejších instalačních celků, které rozehrávají malířské tvarosloví v čase a 3D prostoru. Některé situace přesahují až k intervencím do veřejného prostoru, do kterého vnáší moment neočekávanosti, „bezdůvodnosti“. Derivované elementy rozličních mytologií se stávají základními prvky obrazového prostoru a třírozměrných objektů, které jsou zasazeny do environmentu symbolů tržního (post)kapitalismu. </p>
<p>Srdečně zveme na komentovanou prohlídku výstavy Petra Duba: Projektivní test v Galerii NoD, která se uskuteční v úterý 3. 7. 2018 od 18:00. Komentovaná prohlídka proběhne za účasti autora.</p>
<p>Výstava Projektivní test prezentuje Dubovu nejnovější malířskou sérii instalačních objektů orientovaných duplicitně na středovou osu. Autor v ní demonstruje neuchopitelnost abstraktního obrazu jako obsahové konstanty v rámci umělecké úmluvy, absenci mentálního středu obrazu a orientaci naší západní kultury na dominující pravoúhlé uspořádání světa. Host výstavy – fotograf Zdeněk Porcal vystavená díla reinterpretuje fotografickým přístupem. Malba jako objekt a (re)fotodokumentace výstavy je v podání obou vystavujících dialogem mezi pozicí autora programujícího umělecký zážitek a vzniklou iluzí manipulující schopnost diváka dekódovat jeho pravý obsah.</p>
<p>Zveme Vás na vernisáž experimentálního snímku Ócuka vizuálního umělce Milana Mazúra, která proběhne 5.5. v 19:00 v Galerii NoD v Praze.<br /> <br /> Film Ócuka je prvním celoročním konceptem na hranici video artového díla a hraného filmu autora <strong>Milana Mazúra</strong> a jeho prozatím největším projektem po ukončení vysokoškolského studia na UMPRUM.<br /> <br /> Vizuální snímek je inspirovaný dílem japonského spisovatele Harukiho Murakamiho a to románem Kafka na pobřeží. Ócuka navazuje na výstavu KAPITOLA ÓCUKA – EPILOG, která proběhla v NoDu v Praze v roce 2017 a následující autorovy projekty. Vernisáž samotného filmu o necelý rok později symbolicky završuje cestu započatou právě v NoDu.<br /> <br /> Ve filmu se představí Ester Geislerová a dále ve vedlejších rolích český hudební producent David Doubek alias Ventolin, Sarah Dubná a Los Hafanos. O hudbu a zvuk se postaral slovenský elektronický producent Stroon, producent Karlo (gumbgu), ambientní producent Loscil a ambientní hudebník Michal Valko.</p>
<p><strong>Přijďte na komentovanou prohlídku výstavy<em> Kapitola druhá / Chapter Two </em></strong><strong>s autory Filipem Dvořákem a Martinem Kolarovem a kurátorem Pavlem Kubesou. </strong></p> <p> </p>
<p>Kolaborativní výstava dvou mladých umělců, kteří se zabývají tématem vznešena, krajiny a modelu. Filip Dvořák, vítěz Ceny kritiky za mladou malbu 2017 a Martin Kolarov rozvíjejí své niterné úvahy prostřednictvím často až podvědomé sítě emocionálních asociací, které se snaží "zpomalit" a tím letmo zahlédnout v různých materiálových řešeních. </p>
<p>Odborná přednáška výzkumníků Petra Adámka a Dominiky Grygarové z <a href="http://www.nudz.cz/">Národního ústavu duševního zdraví</a>. Oba přednášející jsou součástí výzkumné skupiny Obraz, mysl a mozek, která se zabývá vlivem výtvarných děl na lidský mozek. <br /> <br /> “Experiment se týká uměleckých děl a empatické reakce na zobrazené postavy. Také jak to ovlivňuje míra znalostí a sebereflexe. Výsledky budou zajímavé jak pro oblast humanitního vědění, tak pro neurovědu z hlediska fungování velkých mozkových sítí,” říká docent Ladislav Kesner, který je vedoucí výzkumné skupiny.<br /> <br /> Více o celém experimentu se můžete dočíst <a href="https://www.ceskegalerie.cz/cs/recenze/554-jak-pusobi-vytvarna-dila-na-lidsky-mozek">zde</a>.</p> <p>Vstup: 120,- (vstupenky v předprodeji i na místě)</p>
<p><strong>Přijďte na komentovanou prohlídku výstavy <em>Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme</em> s autorkou Martinou Smutnou, spolupracujícími umělci Maxem Máslem a Kateřinou Konvalinovou a kurátorem Pavlem Kubesou</strong></p>
<p><strong>Beseda s česko-německou spisovatelkou a publicistkou Alenou Wagnerovou a historičkami Denisou Nečasovou a Janou Oravcovou v rámci doprovodného programu k výstavě Martiny Smutné <em>Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme</em> v Galerii NoD.</strong></p> <p><strong>Diskuze probíhá jako součást pravidelného cyklu debat Zóna demokracie, který podpořil Státní fond kultury ČR.</strong></p> <p><strong>Vstupné dobrovolné.</strong></p>
<p>Výstava <em>Společně pokosíme, vymlátíme a odevzdáme</em> se věnuje kontroverznímu období československé historie. Nenárokuje si vykládat minulost skrze příběhy hrdinství či teroru. Na pozadí událostí spojených s únorem 1948 si vybírá tematickou linku všedního života, zaměřenou na naději obyčejných lidí na stabilní, sociální a bezpečný stát. Prostřednictvím expandovaného malířského média a audiovizuálního formátu pracuje s dobovým zobrazováním "nového typu ženy" a sleduje počáteční fázi budování socialismu z hlediska konceptu ženské emancipace.</p>
<p>Jana Bernartová ve své práci zkoumá vztah mezi virtuálností digitálního prostoru a jeho materiálními přechody do světa věcí. Dodržuje zásady a možnosti přednastavení a standardizace a jejich případné selhání. Ve svých minimalistických instalacích sleduje problematiku uchopení barevnosti ve skupenstvích a kombinacích, jako tradiční pigment a digitální barva, barva a její pojmenování, barva ve veřejném prostoru, škála různosti jedné barvy, virtuální vs. reálné, možnosti vnímání (oka), možnosti jazyka barvy definovat. </p> <p>Projekt pro galerii Video NoD je součástí cyklu <em>Tekuté krystaly RGB</em>, který autorka rozvíjí od roku 2016 a jeho podstatou je uvažování o zobrazení digitálních barev - kdy neexistuje jejich přesné zobrazení. </p>
<p><strong>Přijďte na komentovanou prohlídku výstavy Paralelní pozdravy dvou známých umělkyň Anny Hulačové a Jany Vojnárové. Výstavou provede kurátor výstavy Pavel Kubesa a obě autorky.</strong></p>
<p>František Pecháček patří mezi významné osobnosti české vizuální scény. Specializuje se na 2D a 3D grafiku - animaci a tvorbu generovaného virtuálního prostředí. Mezi jeho speciality patří video projekce a video mapping budov a prostředí. Podílí se na tvorbě vizuálu scény divadelních představení v Národním divadle. Pro panoramatickou projekci galerie Video NoD formou fluidní simulace a 3D animace vytvořil rozpouštějící se objekty voskové struktury zdánlivě připomínající významné symboly. </p>
<p>Výstava <em>Paralelní pozdravy</em> je komunikací dvou medií, které jsou fyzikálně odlišné, ale existuje mezi nimi jakési tematické pouto, které funguje jako vstupní brána k průniku jednoho světa do druhého a naopak. Fyzické propojení sochy a malby, vzájemně do sebe vstupujících, se rozehrává v charakteristické prostorové architektuře výstavy, která přesahuje tradiční prostor galerie. Výstava tak vytváří různé imprese odehrávající se pomezí science fiction a historické reference: v komunikaci a prolnutí děl obou autorek vnímáme přímé náznaky vstupování do různých časových dimenzí, paralelních světů a vesmírů, které plodí různé fyzické mutace.</p>