CALL ALICE / Tereza Ondrová (CZ) & Francesca Foscarini (IT)
<p>Dvě ženy, obě tanečnice, obě stejně staré, prý si velmi fyzicky podobné. Nejprve o sobě nemají ani tušení, jen věděly, že každý má svého společníka, nebo dokonce dvojče. Je možné hledat odpovědi skrze druhého člověka? Co nás nutí identifikovat se s ostatními i se sebou samými?</p>
<p>- - - - - - - - - -</p>
<p>Ondrová a Foscarini na cestě mezi dokumentem a intimní výpovědí, vlastním tělem a osobní zkušeností. Ve své tvorbě se dotýkají témat, jako je ženská psychika, osamělost, zranitelnost a v neposlední řadě přijímají stav, ve kterém se nachází živé umění. Přestože se tyto dvě ženy neznají, mohou sdílet emocionální pouto, které přesahuje geografii?</p>
<p>V roce 2020 vznikl česko-italský projekt – duet Terezy Ondrové a Francescy Foscarini. Kvůli světové pandemii se zkoušky nejprve odkládají, poté přesouvají, a nakonec jsou na dálku skrz platformu Zoom. Premiéra se měla konat 8. prosince toho roku. Pozvat živé publikum není možné, a tak se autorky rozhodly udělat ze zkoušek video esej. Zkoušky pokračují. Neustálé pokusy najít nové způsoby, jak přežít. Jedno přizpůsobení se situaci následuje druhé. Na cestě mezi dokumentem a intimním vyjádřením, vlastní tělo a osobní zkušenost.</p>
<p>Ocenění České taneční platformy 2016, udělené Robertem Casarottem (ředitel/režisér tanečních projektů pro Centro per la Scena Contemporanea di Bassano del Grappa a Operaestate Festival Veneto) za výkon v představení AS LONG AS HOLDING HANDS, Tereze Ondrové umožnilo účastnit se choreografického výzkumu v Bassano del Grappa. S touto zkušeností se před ní otevřel nový svět a setkala se zde s vůdčími osobnostmi mladé italské taneční generace. Umělci ji fascinovali svým vlastním studiem, svou prací a jejich místní komunitou, s místním prostorem muzea, ale také dokonalou technikou, emočním dopadem a silnou přítomností na jevišti. Po opakovaných setkáních s umělci jako Alessandro Sciarroni, Daniele Ninarello, Silvia Gribaudi a Francesca Foscarini se rozhodla oslovit ke spolupráci dvě silné ženské osobnosti současné italské scény (Silvia Gribaudi a Francesca Foscarini).</p>
<p><strong>Tereza Ondrová </strong><br />
Tanečnice, choreografka, pedagožka</p>
<p>Studovala taneční pedagogiku na AMU. V roce 2004 spoluzaložila taneční soubor VerTeDance, s nímž vytvořila přes 25 děl. Od roku 2012 spolupracuje s Peterem Šavelem. Mezi jejich společná díla patří duet Boys who like to play with dolls, který získal ocenění Amnesty International Freedom of Expression Award (2015), Taneční inscenace roku a Tanečnice roku 2014 v ČR, nominaci od Total Theatre Award Nomination a Aerowaves jej vybralo pro Priority Companies List 2014, a As long as holding hands (2015). Od roku 2016 spolupracuje s režisérkou Petrou Tejnorovou (You are here, 2016; Nothing Sad, 2017; POJĎME NA TANEC!, 2017; Haló, je tam někdo?, 2017; SAME SAME, 2018). Jako tanečnice a interpretka spolupracovala s choreografy jako Charlotta Öfverholm, Karine Ponties, David Zambrano, Anton Ľahký. Též se věnuje taneční pedagogice. Vyučuje na DAMU, AMU a vede pohybové kurzy pro herce Národního divadla.</p>
