Kolik agrese a puzení k násilnému chování v sobě musíme potlačit, abychom se stali „kultivovanými“…
Pavel Humhal (*1965) je vizuální umělec, pedagog a teoretik. Začínal jako zakládající člen skupiny Pondělí (*1989), jejíž členové se zabývali konceptuálním přístupem a všedními náměty. Ve své tvorbě se vyjadřuje převážně konceptuálním sochařstvím, ale často používá i fotografie nebo textové koncepty. Výstava Všichni se dívají jedním směrem se věnuje tématu neviditelného překračování hranic mezi životem a smrtí, čistým a špinavým, přirozeným a umělým, světským a duchovním.
Vladimír Turner svou tvorbu nepojímá jako typicky individuální autorské umělecké projekty, ale spíše jako společenskou situaci či sdílenou zkušenost. Přestože se častokrát v tvůrčím procesu ocitá zcela sám, tak jak klasicky chápané umělecké dílo, tak například aktivistická akce jsou pro něj vždy svým způsobem utvářením sociálních struktur a aplikací společensko-analitických, kritických či environmentálních strategií. V posledních letech se jeho zájem posouvá od dříve akcentované urbánní tematiky spojené s problematikou městské kultury a společnosti k tématům krajiny mimo městké prostředí. "Defekty antropocénu" pozoruje, zkoumá a komentuje prostředky současného vizuálního umění či prostřednictvím filmového jazyka. Logiku své práce obohacuje o strategie mezioborové spolupráce a všímá si například toho, jak mohou být enviromentalistické pozice inspirovány sociální a kulturní ekologií. Přestože jednotlivé teoretické a praktické vědy a zájmy formující oblast a zacílení Turnerovy činnosti využívají odlišné metody výzkumu a aplikací, pojí je s jeho uměleckými aktivitami společný zájem. Vladimír Turner se mimo svou volnou (i tak převážně environmentálně a kriticky orientovanou) tvorbu věnuje práci na několika ekologických projektech různých neziskových organizací (viz například kampaň recyklujbezjedu.cz pro sdružení Arnika) . Připravovaný projekt zavěšeného objektu nad křižovatkou Dlouhá-Rybná chce vytvářet určitou strukturovanou situaci, v níž se nám před zraky diváká, návštěvníků Experimentálního prostoru NoD a náhodných kolemjdoucích zhmotní v monumentální instalaci plastové "plody moře 21.stoleti", gigantický úlovek spotřebního obalového materiálu v protrhané rybářské síti. Samotná instalace "Frutti di Mare" se má stát součástí rozsáhlé kampaně artikulující aktuální "plastovou krizi", problémy recyklace a téma lidské zodpovědnosti a vztahu vůči krajině a nerostným zdrojům obživy a energie. Projekt vzniká ve spolupráci s iniciativou Keep It Clean.
20 000 židů pod mořem je soubor zkoumající hranice improvizačního divadla. Divadlo NoD je prostor, kde působí jen opravdov…
Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyře&scaron…
Široce rozkročené pojetí jazzu, fascinace rytmickými sekvencemi a abstraktním vokálem, experimentování…
Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dr…
Tohle není divadlo, tohle je hra. Žádné hlediště, žádné jeviště. Příběh, který můžete vidět jen…
Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch…
Nově vybavený byt v srdci staré Prahy. Unikátní interiér, kultura a zábava na dosah ruky. Byt je uměleckým…
Příběh, odehrávající se ve vaší fantazii. Inscenace Divadla NoD kombinuje technologii binaurálního…
Autorská divadelní inscenace reflektující 100 let Česko(slovenské) hokejové republiky. Tak určitě ... Josef Gruss,…
Divadelní comiks-con. American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…
Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
20 000 židů pod mořem je soubor zkoumající hranice improvizačního divadla. Divadlo NoD je prostor, kde působí jen opravdov…
Dron je válečný nástroj, který nám umožňuje zasáhnout, aniž bychom byli zasaženi, vidět, aniž bychom byli viděni, vz…
Dron je válečný nástroj, který nám umožňuje zasáhnout, aniž bychom byli zasaženi, vidět, aniž bychom byli viděni, vz…
Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch…
Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom…
Multimediální hudební performance s vícerozměrnou malbou na scéně, tváří v tvář …
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Autorská divadelní inscenace reflektující 100 let Česko(slovenské) hokejové republiky. Tak určitě ... Josef Gruss,…
Jedno z dosud největších dobrodružství lidstva začalo 16. července 1969, kdy ze Země odstartovala raketa Saturn V a vynesla na oběžnou dr…
Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch…
Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch…
Alex Clare se letos na podzim vrátí do Prahy. Britský hudebník usazený v Jeruzalémě chystá akustické album, s nímž 25. listopadu 2018 zavítá do komorního prostoru pražského NoDu. Deska s názvem Three Days At Greenmount bude obsahovat výběr Clareových nejoblíbenějších skladeb z předešlých třech alb, které s kapelou nahrál analogově.
Three Days At Greenmount je prvním akustickým albem, které Clare vydává. „Chtěl jsem vytvořit analogovou desku za použití tradičního vybavení jako je magnetofonový pásek jako protiklad k počítačovým programům,” vysvětluje. Album vznikalo po tři dny ve studiích Greenmount v anglickém Leedsu. Z předchozích třech alb vybral Clare své oblíbené skladby, které pak s baskytaristou Christopherem Hargreavesem a bubeníkem Chrisem Prendergastem akusticky zpracoval. Mezi nimi nechybí hit Too Close, píseň Love Can Heal, která „skutečně zachycuje emoční vypětí” nebo Caroline popisující „záchvat neobvyklé lásky v osmnácti letech”. Nahrávku doplňuje i cover skladby Hope She’ll Be Happier od Billa Witherse. „Poprvé jsem tu píseň slyšel, když mi bylo pět,” vzpomíná zpěvák. „Od té doby ji mám v podvědomí. Je to jedna z prvních melodií, které jsem se naučil zpívat. Text je velmi hluboký, srdcervoucí a krásný zároveň. O tom přesně má píseň být. Bill je jedním z mých hrdinů,” doplňuje.
Clare debutoval v roce 2011 albem The Lateness Of The Hour, na kterém spolupracoval s Major Lazer a Diplem. Z něj pochází platinový hit Too Close, který hudebníkovi vynesl nominaci na Brit Award. Následovalo globální turné, druhé album Three Hearts (2014) a třetí Tail Of Lions z loňského roku. Po jeho vydání vlivný hudební web The Line of Best Fit označil Clarea za „jednoho z nejvýraznějších britských zpěváků”.
Akustické album Three Days At Greenmount vychází 14. září.
support: Lukas Landa