Nick Mulvey (live)

Nick Mulvey, britský písničkář, zakládající člen elektrojazzových Portico Quartet, vystoupí 18. května v komorním prostředí pražského prostoru NoD. Loni se s úspěchem představil na festivalu Colours of Ostrava.

Britský songwriter Nick Mulvey nahlíží na svět optikou podmanivých skladeb, kterými baví a zároveň povzbuzuje k akci. Řečeno refrénem jedné z nich: “Už se nechci dívat na to, jak ztrácíme čas. Probuďme se. Teď hned.”

Tak jako se v jádru skladatel písní absorbujících “všechny rytmy světa” cítil v elektro-jazzové skupině Portico Quartet tvůrčím způsobem nenaplněný, takže od ní v roce 2011 odešel, u nového alba Wake Up Now přehodnotil autorský přístup: z pozice sólisty přešel k široké spolupráci. Vedl ho prý k tomu rostoucím pocit, že nemocem dnešního světa už jedinec nezvládá vzdorovat. Otevřené komentáře k uprchlické krizi a lidstvu na samém kraji útesu mu ve studiu Petera Gabriela pomohli formulovat Brian Eno, Federico Bruno, Dan Carey a názor dvanáctiletého kluka z Nigérie: “Raději zemřít na moři, než pomalu umírat doma.”

Od vydání debutového alba First Mind, za které získal nominaci na Mercury Prize, se toho u Nicka Mulveye změnilo víc: odstěhoval se na venkov, narodil se mu první potomek a během osobní krize si ujasnil zodpovědnost umělce směrem k posluchačům. Zbytek inspirací je iracionální: meditace, zkušenosti s amazonským halucinogenním nápojem ayahuasca a ve snu zjevená rada od Davida Bowieho, že nikdo z nás nežije ve vakuu. “Toto album je o oslavě života, když život není to okolo - práce, rodina - ale vitalita vašeho bytí, vaše živost,” řekl Nick Mulvey.

Nakažlivé rytmy jakoby z pera Paula Simona nebo Petera Gabriela přicházejí z různých koutů a nejvíc asi z Afriky: nezapomeňme, že Nick vystudoval etnomuzikologii a hudební vědu na School of African and Oriental Studies. K hudebním inspiracím tedy nepřistupuje nahodile, ani povrchně, cítí se jim zavázán a pokud na něm můžeme něco obdivovat nejvíc, je to, jak je dokáže prolnout s doslova vtahujícími melodiemi.