Program
O NoDu
#divadlo #hudba #galerie #kavárna #vernisáž #přednášky #studio #ostatní #free mondays

DIVOCe! - umění v karanténě

Galerie NoD reaguje na situaci celostátního stavu nouze realizací skupinového uměleckého projektu DIVOCe!, který právě probíhající období karantény tematizuje a umělecky zpracovává. Počínaje datem 8. 4. 2020 bude každý den do uzavřené, veřejnosti nepřístupné galerie přibývat vždy jedno umělecké dílo aktivní/ho umělkyně/umělce (či umělecké skupiny). Konkrétní vystavující vždy současně nominuje další současnou a aktivní uměleckou osobnost, která dodá umělecké dílo do Galerie NoD následující den. Řetězová reakce nominování a vystavování potrvá až do konce vládou nařízeného uzavření kulturních institucí. Jednotlivá díla se kumulují v karanténě uzavřené galerie bez reálných návštěvníků. Souběžně s fyzickou realizací vystavování děl probíhá také kontinuální prezentace projektu v prostředí digitálních médii a platforem sociálních sítí. Ke dni ukončení karantény a opětovnému otevření kulturních institucí proběhne vernisáž celého projektu a výstava bude současně zakončena. Prvním nominovaným a vystavujícím umělcem je Martin Zet.  Nominovaní a následně vystavující umělci: Martin Zet Lenka Tyrpeklová Milena Dopitová Tomáš Hlavina Jan Pfeiffer Janek Rous Magdaléna Stanová Šárka Koudelová Jimena Mendoza Lenka Vítková Igor Korpaczewski Matěj Lipavský Petr Stibral Sláva Sobotovičová & David Fesl Ivan Pinkava Ondřej Filípek Jan Uličný Erika Velická Aneta Juklíčková Johana Pošová & Barbora Fastrová Peter Kolárčik Mária Jančová Eva Koťátková Dominik Lang Jiří Kovanda Romana Drdová Tadeáš Podracký David Možný Petr Lysáček Petra Čiklová Vendula Chalánková Umělci do uzavřené Galerie NoD kontinuálně přispívali od 10. 4. do konce trvání karantény a nuceného uzavření výstavních institucí (11. 5. 2020).

BE27 | Julius Reichel / Kůrovčí hnízdo: Requiem za strom

20. narozeniny NoD V pořadí již osmá intervence ve veřejném prostoru, která ozvláštňuje prostor nad křižovatkou Rybná-Dlouhá. Julius Reichel ve své dřevěné, prostorově rozvinuté kresbě tematizuje aktuální krizi "lesů" v místním i globálním kontextu. Jeho instalace problematizuje vztah metropolitní environmentální slepoty a katastrofické situace odehrávající se za hranicemi města ve stínu všudypřítomné postfaktické politické rétoriky.

PRAVDA O 17/11 / 11:55

Mladý generační soubor 11:55 se rozhodl otevřít téma, které je v české společnosti zdánlivě vyře&scaron…

Přihlaste se do newsletteru

en

Nick Mulvey (live)

450 Kč

VSTUPENKY: ZDE

Nick Mulvey, britský písničkář, zakládající člen elektrojazzových Portico Quartet, vystoupí 18. května v komorním prostředí pražského prostoru NoD. Loni se s úspěchem představil na festivalu Colours of Ostrava.

Britský songwriter Nick Mulvey nahlíží na svět optikou podmanivých skladeb, kterými baví a zároveň povzbuzuje k akci. Řečeno refrénem jedné z nich: “Už se nechci dívat na to, jak ztrácíme čas. Probuďme se. Teď hned.

Tak jako se v jádru skladatel písní absorbujících “všechny rytmy světa” cítil v elektro-jazzové skupině Portico Quartet tvůrčím způsobem nenaplněný, takže od ní v roce 2011 odešel, u nového alba Wake Up Now přehodnotil autorský přístup: z pozice sólisty přešel k široké spolupráci. Vedl ho prý k tomu rostoucím pocit, že nemocem dnešního světa už jedinec nezvládá vzdorovat. Otevřené komentáře k uprchlické krizi a lidstvu na samém kraji útesu mu ve studiu Petera Gabriela pomohli formulovat Brian Eno, Federico Bruno, Dan Carey a názor dvanáctiletého kluka z Nigérie: “Raději zemřít na moři, než pomalu umírat doma.

Od vydání debutového alba First Mind, za které získal nominaci na Mercury Prize, se toho u Nicka Mulveye změnilo víc: odstěhoval se na venkov, narodil se mu první potomek a během osobní krize si ujasnil zodpovědnost umělce směrem k posluchačům. Zbytek inspirací je iracionální: meditace, zkušenosti s amazonským halucinogenním nápojem ayahuasca a ve snu zjevená rada od Davida Bowieho, že nikdo z nás nežije ve vakuu. “Toto album je o oslavě života, když život není to okolo - práce, rodina - ale vitalita vašeho bytí, vaše živost,” řekl Nick Mulvey.

Nakažlivé rytmy jakoby z pera Paula Simona nebo Petera Gabriela přicházejí z různých koutů a nejvíc asi z Afriky: nezapomeňme, že Nick vystudoval etnomuzikologii a hudební vědu na School of African and Oriental Studies. K hudebním inspiracím tedy nepřistupuje nahodile, ani povrchně, cítí se jim zavázán a pokud na něm můžeme něco obdivovat nejvíc, je to, jak je dokáže prolnout s doslova vtahujícími melodiemi.