Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Jaký je vztah heterosexuálního muže ke svému penisu? Co nutí chlapečky chovat se jak kokoti a ze všeho si ustří…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Přijďte si zahrát největší rozšíření klasické táborové hry "městečko Palermo" v&scaron…
Loutková inscenace plná vody pro děti od 2 let a jejich rodiče. Až půjdeš k řece, zadívej se kolem sebe. Řeka je živel, řeka je…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
Divadelní comiks-con. American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…
Jaký je vztah heterosexuálního muže ke svému penisu? Co nutí chlapečky chovat se jak kokoti a ze všeho si ustří…
Přijďte si zahrát největší rozšíření klasické táborové hry "městečko Palermo" v&scaron…
Přijďte si zahrát největší rozšíření klasické táborové hry "městečko Palermo" v&scaron…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Představení se koná v rámci festivalu Češká taneční platforma.
Dvě ženy, obě tanečnice, obě stejně staré, prý si velmi fyzicky podobné. Nejprve o sobě nemají ani tušení, jen věděly, že každý má svého společníka, nebo dokonce dvojče. Je možné hledat odpovědi skrze druhého člověka? Co nás nutí identifikovat se s ostatními i se sebou samými?
- - - - - - - - - -
Ondrová a Foscarini na cestě mezi dokumentem a intimní výpovědí, vlastním tělem a osobní zkušeností. Ve své tvorbě se dotýkají témat, jako je ženská psychika, osamělost, zranitelnost a v neposlední řadě přijímají stav, ve kterém se nachází živé umění. Přestože se tyto dvě ženy neznají, mohou sdílet emocionální pouto, které přesahuje geografii?
V roce 2020 vznikl česko-italský projekt – duet Terezy Ondrové a Francescy Foscarini. Kvůli světové pandemii se zkoušky nejprve odkládají, poté přesouvají, a nakonec jsou na dálku skrz platformu Zoom. Premiéra se měla konat 8. prosince toho roku. Pozvat živé publikum není možné, a tak se autorky rozhodly udělat ze zkoušek video esej. Zkoušky pokračují. Neustálé pokusy najít nové způsoby, jak přežít. Jedno přizpůsobení se situaci následuje druhé. Na cestě mezi dokumentem a intimním vyjádřením, vlastní tělo a osobní zkušenost.
Ocenění České taneční platformy 2016, udělené Robertem Casarottem (ředitel/režisér tanečních projektů pro Centro per la Scena Contemporanea di Bassano del Grappa a Operaestate Festival Veneto) za výkon v představení AS LONG AS HOLDING HANDS, Tereze Ondrové umožnilo účastnit se choreografického výzkumu v Bassano del Grappa. S touto zkušeností se před ní otevřel nový svět a setkala se zde s vůdčími osobnostmi mladé italské taneční generace. Umělci ji fascinovali svým vlastním studiem, svou prací a jejich místní komunitou, s místním prostorem muzea, ale také dokonalou technikou, emočním dopadem a silnou přítomností na jevišti. Po opakovaných setkáních s umělci jako Alessandro Sciarroni, Daniele Ninarello, Silvia Gribaudi a Francesca Foscarini se rozhodla oslovit ke spolupráci dvě silné ženské osobnosti současné italské scény (Silvia Gribaudi a Francesca Foscarini).
Tereza Ondrová
Tanečnice, choreografka, pedagožka
Studovala taneční pedagogiku na AMU. V roce 2004 spoluzaložila taneční soubor VerTeDance, s nímž vytvořila přes 25 děl. Od roku 2012 spolupracuje s Peterem Šavelem. Mezi jejich společná díla patří duet Boys who like to play with dolls, který získal ocenění Amnesty International Freedom of Expression Award (2015), Taneční inscenace roku a Tanečnice roku 2014 v ČR, nominaci od Total Theatre Award Nomination a Aerowaves jej vybralo pro Priority Companies List 2014, a As long as holding hands (2015). Od roku 2016 spolupracuje s režisérkou Petrou Tejnorovou (You are here, 2016; Nothing Sad, 2017; POJĎME NA TANEC!, 2017; Haló, je tam někdo?, 2017; SAME SAME, 2018). Jako tanečnice a interpretka spolupracovala s choreografy jako Charlotta Öfverholm, Karine Ponties, David Zambrano, Anton Ľahký. Též se věnuje taneční pedagogice. Vyučuje na DAMU, AMU a vede pohybové kurzy pro herce Národního divadla.
Autor | Author: Tereza Ondrová
Performeři | Performers: Tereza Ondrová, Francesca Foscarini
Dramaturgický poradce | Dramaturgical Advisor: Monica Gillette
Režijní spolupráce | Directorial cooperation: Petra Tejnorová
Světelný design | Light design: Katarina Morávek Ďuricová
Zvukový design | Sound design: Jan Čtvrtník
Překlad | Translation: Marta Ljubková
Producent | Produced by: Daniela Řeháková / Temporary Collective
Koprodukce | Co-production: Tanec Praha z.ú./Festival TANEC PRAHA
Foto | Photo:
Za podpory | Supported by: Ministerstvo kultury České republiky | Ministry of Culture of the Czech Republic, Státní fond kultury | State Cultural Fund of the Czech Republic Hlavní město Praha | City of Prague, Studio ALTA
Premiéra | Premiere: 22. 6. 2021, PONEC – dance venue / TANEC PRAHA Festival