Připravovaná výstava Reálné vize orákula je obsáhlou multimediální instalací skládající se z série fantasmagorických kreseb a utopistických návrhů, 3D generovaných videí komentujících globální geopolitické dění posledních let, textilních objektů, živé akce a současně téměř nepostřehnutelných instalačních intervencí, které v prostoru galerie simulují přírodní jevy. Tematicky se výstava zaměřuje na zkoumání podprahových motivů moci, odkrývá bizarnost praktik manipulace a šarlatánství. Jiří Černický tyto patogenní společenské projevy zkoumá napříč dějinami lidské civilizace až po současnost a nabízí jejich rozmanité spekulativní interpretace a alternativní varianty. Jiří Černický (*1966) studoval na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Adély Matasové a poté od roku 1993 na Akademii výtvarných umění v ateliéru Miloše Šejna a Jiřího Davida. Ve své rozmanité tvorbě se pohybuje napříč celou škálou různých médií a uměleckých postupů od malby, instalace a objektové tvorby až po performance a nová média. Je autorem konceptuálních projektů, v nichž pracuje se sociálními tématy a na základě přirozených lidských emocí. Je schopen přesně a s břitkým humorem pojmenovat současné společenské problémy a zprostředkovat divákovi úplně nový pohled na jeho zavedené vnímání světa. Komentuje a podrývá roli nadnárodních korporací a kriticky se vyjadřuje ke konzumu, který ovládá naši realitu. Velkou část jeho díla tvoří utopické, nikdy nerealizované architektonické a jiné projekty, které - ač zůstávají pouhými návrhy - mají schopnost trefně pojmenovat sociální či ekologické problémy dneška. Kromě Ceny Jindřicha Chalupeckého je Černický držitelem Sorosovy ceny a bělehradské 48th October Salon Award. Je autorem samostatné retrospektivní výstavy v Galerii Rudolfinum, svá díla prezentoval například ve SPACE Gallery v Clevelandu, v Artsdepot Gallery v Londýně nebo ve vídeňské Steinek Gallery. Působí jako vedoucí Ateliéru malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Divadelní comiks-con. American psychological society (APS) vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o…
Máte rádi kvízy a zajímá vás budoucnost světa? Chtěli byste si v divadle dát s přáteli skleničku a b…
Letošní seriál šesti koncertů cyklu S zakončíme v Rakousku. Bohatou škálu díla rakouské…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Znáte nás z Comedy Clubu, znáte nás z našeho pořadu na Stream.cz a teď jedeme za vámi! Podstrojíme vám…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Každá se nakonec dočká svýho Kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si…
Jaký je vztah heterosexuálního muže ke svému penisu? Co nutí chlapečky chovat se jak kokoti a ze všeho si ustří…
Znáte nás z Comedy Clubu, znáte nás z našeho pořadu na Stream.cz a teď jedeme za vámi! Podstrojíme vám…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
ŠOK! Maso krůtí historicky poprvé uvádí inscenaci s hlavní mužskou postavou. Ale nenechte se zmást. Tento…
Tohle není jenom improvizace, tohle je hra. A v každý správný hře se točí velký prachy. Unikátní…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Podvod je umění. Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc.…
Znáte nás z Comedy Clubu, znáte nás z našeho pořadu na Stream.cz a teď jedeme za vámi! Podstrojíme vám…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý.…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Byl jsi malý dítě a pořád si jen hrál. Vzpomínáš? Příběh nejúspěšnější…
Galerie NoD
Tamara Moyzes & Shlomi Yaffe
LAKTISMUS: Nové monoteistické náboženství uctívající bohyni Laktérii
Kurátor: Pavel Kubesa
Vernisáž: 13. 10. 2022 v 19:00 hod.
Výstava potrvá do 13. 11. 2022
---
LAKTISMUS
(Autorský text Tamary Mozes & Shlomiho Yaffe)
Výstava Laktismus přehodnocuje postavení žen ve vztahu k našemu ekosystému; projekt představuje společnost bez geopolitických hranic, a to prostřednictvím utopického náboženství vzniklého v Jeruzalémě. Pojmy jako „národ“ či „hranice“ s jejich dosavadní systémovou a ekonomickou funkčností nejsou pro vyznavače laktismu relevantní.
Nové monoteistické náboženství laktismus vyznávající bohyni Laktérii coby matku přírodu nahradilo patriarchální řád, který po staletí ignoroval její hlas. Bohyně Laktérie byla stvořena z kolektivu žen, který reflektuje diverzitu a symbolicky poukazuje na sílu jednotlivce v rámci kolektivu – kolektiv se tak stává bohyní.
Technický proces otce eugeniky Francise Galtona nazvaný kompozitní fotografie1 jsme si vědomě přivlastnili (apropriovali) pro vznik vizuálu naší bohyně „Laktérie“. Jeho původně rasistický účel jsme záměrně redefinovali diverzitou žen vytvářející imaginární rozmanitou bohyni.
Ústředním principem nového náboženství laktismu je hadíth (mléčná příbuznost – soukojenectví), pojem převzatý z islámu. Rasové a národní hranice, stejně jako stereotypy, jsou v dané komunitě zcela smazány konzumací posvátného mléka z houby – ryzce pravého – jehož latinský název zní Lactarius deliciosus. Tato houba ve svých buňkách obsahuje mléko bohyně Laktérie. Bohyně – matka příroda – komunikuje a kojí své děti tímto výživným mlékem prostřednictvím myceliové sítě. Konzumace těchto hub symbolicky mění členy komunity v soukojence.
Mycelium, obří biologická síť, hraje v tomto imaginativním náboženství roli sociální sítě. V galerii jsme umístili mycelia a houby, abychom mohli sledovat jejich růst. Přitom zároveň sledujeme dopad nového náboženství na sociální sítě, což nám umožňuje srovnávat pokrok technologií řízených člověkem se sítěmi existujícími ve volné přírodě. Tímto porovnáváním poukazujeme na platnost lidského pokroku obecně.
Výstava je koncipována jako fragment imaginárního chrámu k uctívání bohyně Laktérie. Je metamodernistickým pokusem o přepis lidské historie. Pomocí abstraktních obrazů vytvořených růstem mycelií na papíře se pokouší o přepisování lidských dějin a lidských úmluv, které se týkají pití mléka a kojení. Příklady vnímání mateřského mléka v různých kulturách můžeme sledovat na příkladech jako jsou Mléčná jeskyně Panny Marie, Původ mléčné dráhy (Tintoretto), Romulus a Remus, Mojžíš a faraónova dcera, Krišna a Putana, Ísis (Eset), Horus atd.
Slova zvukového doprovodu instalace poukazují na stále přítomné genderové nerovnosti žen migrantek. Text vychází ze Stínové zprávy o stavu genderové rovnosti v České republice v letech 2016–2020.
Dílo přehodnocuje historickou perspektivu a slouží jako platforma pro debatu o obavách ze změny klimatu, genderových nerovnostech a celkovém směřování naší společnosti.
---
Souvislosti:
Tento projekt je inspirován rozhovory s umělcovým dědečkem. Shlomiho dědeček v nich popisuje mikrokosmos života v jeruzalémském Starém Městě. Poukazuje na to, že on jako Žid má muslimského bratra, protože jeho matka spolu s ním kojila také syna muslimských sousedů.
Projekt „Laktismus: Nové monoteistické náboženství uctívající bohyni Laktérii“ byl zahájen v Jeruzalémě roku 2022 jako součást programu hostujících umělců LowRes Jerusalem v The Art Cube Artists' Studios. Kurátorkou mezinárodního rezidenčního programu LowRes je Maayan Sheleff.
---
Výstava vznikla ve spolupráci: Jakub Rajnoch a Jan Mucska © 2046
Audio: Sonja Vectomov
Děkujeme Petře Ezzeddin za její podporu a rady.
Partneři: SONY, Café Hlína, Farma Hlína
Tamara Moyzes (* 1975, Bratislava) je umělkyně žijící a působící v Praze. V současnosti je studentkou doktorského programu Akademie výtvarných umění v Praze, kde rovněž absolvovala magisterský program. Studovala také na Akademii výtvarných umění a designu Bezalel v Jeruzalémě, na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a na Avni Institute of Fine Arts v Tel Avivu. Tamara Moyzes prezentuje ve veřejném prostoru své strategie a reakce na aktuální sociální problémy, přičemž ji zajímá otázka použítí médií jako nástroje politického umění.
Shlomi Yaffe (*1973, Tel Aviv) je umělec žijící a působící v Praze. Je absolventem Fakulty výtvarných umění oboru intermediálních studií na VUT v Brně a Akademie umění a designu Bezalel v Jeruzalémě. Ve své praxi se často zabývá sociálními a politickými otázkami souvisejícími s nevědeckými představami o rase a těle, které jsou odvozovány z předpokladů mýtů a ideologií.